Rozhovor s Geem (12)

20. července 2008 v 23:11 | Janhé |  Gerard Way
Jste na turné v Austrálii. Přivezli jste si vše potřebné?
G: "Ano, ale bude to něco trochu jinýho. Nepřivezli jsme Black Parade, protože s tou jsme skončili v Mexiku (minulý měsíc), chtěli jsme to zakončit tam. Ale máme produkci, světla a pyrotechniku."
Byl to ten případ, že kdybyste si ještě jednou oblékli kostýmy Black Parade, museli byste křičet?
G: "Něco takovýho. Celá ta idea spočívala v tom, že jsme chtělí, aby deska ožila, abychom hráli jako ona kapela a peníze investovali do toho, co chceme říct. Abych byl upřímnej, povedlo se nám to jen tak v 10 vystoupeních. Po čase už jsme fakt nechtěli hrát jako jiná kapela, chtěli jsme být sami sebou. Uvědomili jsme si, že nemusíme bezpodmínečně tu desku odehrát od začátku do konce, že chceme taky hrát jiný věci."
Jak tedy budou show bez Black Parade v Austrálii probíhat?
G: "Zahrajeme hodně namíchanej set, pár starších písniček, a jsem si jistej, že zahrajeme song, kterej jsme nikdy předtím živě nehráli, a to Desert Song, což je nevydanej song z Revenge. Nikdy jsme neměli příležitost ho pořádně nahrát."
My Chem měli tako nedávno osobní problémy. Kdo na současném turné chybí?
G: "Chybí Bob. Frank už je zpátky. Doma nastaly nějaky osobní problémy, něco naléhavýho v rodině, takže se neúčastnil čtyř koncertů. Bob to zkoušel, ale zápěstí ho hrozně bolí. Letěl až do LA, aby jsme se setkali na letišti před odletem do Austrálie, kde mi řekl: "Vrátím se domů a znovu zajdu k doktorovi". Takže jsme přišli o Boba. Jeho náhradníkem je Tucker z kapely našich přátel Thursday."
Připojili jste se k Linkin Park na jejich Projekt Revolution Tour. Chester řekl, že jsou si vaše kapely podobné, hlavně v tom smyslu, že lidé si teprve uvědomí, jak velká jste kapela.
G: "Je zajímavý na to poukázat, protože když se objeví skupina, zvlášť skupina, která má velkej vliv na kulturu, hlavně u mladejch lidí, tak lidi předpokládají, že je to nějaká nová obdoba útočiště v hudbě. Ale ve skutečnosti měly děcka vždycky rády rock´n´roll, a o tom to nakonec je. Trvá to pár let než nějaká kapela ovlivní starší fanoušky, aby si uvědomili, "Hele, vždyť ono se to moc neliší od kapel, který jsem měl rád. Jsou ovlivněný něčím jiným, vypadají a zněj jinak, ale pořád je to rock'n'roll!" Je to jako doba přetěžování."
Když jste hráli pro fanoušky Linkin Park, nestáhli jste se nejdřív do sebe?
G: "Když už nic jinýho, tak nás to donutilo trochu víc zatlačit na pilu, abychom zjistili, kam až můžeme zajít, hlavně po sexuální stránce. Řekli jsme si: "Fajn, líbíme se jim. Tak se podívejme, jak budou reagovat, když ty hranice posuneme ještě dál." V davu byla spousta chlapů a my jsme byli na tom turné prakticky nejodvázanější, ale zdá se, že se jim to líbilo. Myslím, že prostě potřebovali jenom trochu povyražení."
Proč se tak moc snažíš posunout hranice sexuality? Vždyť jsi teď ženatý muž.
G: "No jo, ale teprve od nedávna (smích). Moje žena podporuje můj způsob vystupování, což je jedna z věcí, který na ní miluju. Když jsem na pódiu, respektuju ji na 120%, takže jsou určitý věci, který bych nikdy neudělal. Ale ona moji sexualitu zná, já ji znám, takže není důvod na ty hranice netlačit. Děláme to jen s tím nejlepším úmyslem - aby si určitý lidi uvědomili, že to, že je někdo umělec nebo je trošku zženštilej - ať už chlápek z práce nebo spolužák ze školy - neznamená, že se do nich budeme navážet. Už dlouho je v rocku hodně testosteronu - proto ty hranice chci posunout. Nakonec je to hlavně o zacházení se ženama jako s druhořadýma bytostma, nadávání lidem do teploušů, být částečným rasistou, pokud ne úplným. Spousta těchhle věcí je zakořeněnejch v tom nejprimitevnějším rock'n'rollu, proti kterýmu bojujem. Naše sexualita je jedním ze způsobů, jak ty hranice můžeme posunout."
Vaše manželství s LynZ bylo hodně nečekané. Ještě v červenci jsi řekl, že jste s jinou přítelkyní zrušili zasnoubení. Přišlo září a ty ses oženil.
G: "Já vím! Je to jedna z těch situací, kdy nevíš, jak se tvůj život bude dál vyvíjet a v tý minutě, kdy přestaneš hledat to něco najdeš. Když jsem potkal svou ženu, byl jsem smířenej s tím, že budu dlouho sám, že se odpoutám od mizernejch lidí. Spokojil jsem se s tím, že budu trávit čas s přáteli, pracovat na muzice, na svých komiksech. Byl jsem připravenej si všechno sbalit a přestěhovat se do Portlandu v Oregonu. A najednou, z ničeho nic, se mi vrátil do života někdo, koho jsem potkal před čtyřmi lety, když byla naše kapela ještě v plenkách a předskakovala její kapele. Navázali jsme tam, kde jsme přestali. Vždycky to přijde, když to nehledáš - byl jsem v pohodě a potom jsem dostal ránu do hlavy! Bylo to jako když tě sejme náklaďák."
Znamená tedy manželství, že jsi ochotný se usadit?
G: "Určitě. Přes noc jsem se změnil ve fungujícího dospěláka. Přijel jsem z turné a začal si zařizovat život. Jsem z toho nadšenej - když přijdu domů, konečně mám teď svůj život, kterej je úžasnej. Líbí se mi, že mám nejlepšího přítele, se kterým to můžu sdílet, se kterým můžu pracovat a vyrazit si."
Loňský prosinec jsi strávil v hotelu, kde jsi pracoval na komiksu. Letos to však vypadá, že budeš mít opravdové Vánoce.
G: "Jo, v tom hotelu jsem byl zalezlej. Domů jsem přiletěl až na Novej rok... Páni, už si ani nevzpomínám, co jsem o Vánocích dělal, ani nevím, kde jsem je strávil. Určitě jsem ale nedělal nic, co s Vánocema souvisí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama